Každá žena zraje jako víno

Ženy zrají jako víno. Akorát si to často neuvědomují. Sledují každou novou vrásku a nový šedivý vlas. Věřte mi nebo ne, i já mám spoustu šedivých vlasů a to již několik let.

Co ale ženy často nevidí je, že s věkem jsou mnohem krásnější a moudřejší. Vyzařuje z nich něco, co z mladších žen vyzařuje jen málokdy. Lépe také přijímají samy sebe, znají se lépe a když na sobě opravdu vnitřně „zapracují“, pak se jejich světlo stává pro okolí přitažlivým.

Dnes jsem se v koupelně podívala do zrcadla a napadlo mě, jak jsem se změnila. Už dávno nejsem ta malá holka, co neví, co dělat se svým životem a už vůbec nejsem tou dívkou, která před dnes již 13ti lety seděla v autobuse ve směru na Londýn a půlku cesty proplakala, protože až v tom autobuse si uvědomila, že odjíždí pryč na mnoho měsíců a hlavně vůbec neví, kam jede, co tam bude dělat a jestli se jí tam vůbec bude líbit.

Tehdy jsem paradoxně potřebovala vízum, jelikož jsme nebyli součástí EU a až pojedu letos do Londýna, pojedu do země, která již nebude součástí EU. Jak se ten svět mění :-).

Kdyby ta mladá dívka, která tehdy byla docela stydlivá, věděla, že za tři měsíce jí začnou tak obrovská a někdy až nebezbečná dobrodružství, možná by zůstala doma. Jenže tehdejší život té mladé dívky se už nedal vydržet, po rozchodu, ve škole, která ji nebavila a s maminkou, která právě odešla do důchodu, a tedy byla doma nějak až moc :-).

Dnes jsem si uvědomila, že i když vypadám pořád na dvacet, změnila jsem se, ve tváři, ve způsobu života a hlavně ve způsobu myšlení a cítění. Už nejsem tou dívkou, která se snaží každému zavděčit, ale jsem ženou, která ví, co chce a hlavně ví, že její život a její vlastní štěstí je důležitější než cokoli jiného. Jen šťastná a vnitřně vyrovnaná žena, může dávat druhým lásku, porozumění a dělat druhé šťsatnými.

Dnes tak mohu sebevědomě a upřímně říct: „Mám se ráda taková, jaká jsem.“

Vždycky jsem si říkala, jak jsou ženy po třicítce a čtyřicítce takové jiné, krásnější. Ale i mnoho mužů se mění k lepšímu. To je tedy alespoň můj osobní názor. Mnoho mužů, kteří ve dvaceti vypadali jako taková ta mladá ucha s divným stylem oblékání a sestřihu, jsou dnes třeba padesátníci, kteří mají něco čemu naše společnost říká charisma.

Mám pocit, že jsem opravdu vyzrála po všech stránkách a jsem se sebou doopravdy spokojená a doslova se mám ráda. Konečně.

Je to nádherný pocit, když se ráno podíváte do zrcadla, bez make upu, celá rozespalá a opuchlá a místo abyste si řekla: „no jo, ty zase vypadáš“, řeknete si: „ahoj, hmm ty vypadáš dobře, dneska si uděláme skvělej den“ :-)

Trvalo by mi to asi hodně dlouho, kdybych neobjevila techniky a meditace, které mi pomohly změnit mé vnitřní nastavení a které změnily mé přesvědčení „nejsem dost dobrá“ na „jsem skvělá a jedinečná taková, jaká jsem“.

Vlastě od puberty jsem hledala svoji krásu. V té pubertě jsem ji našla a začala si připadat krásná, ale jenom zvenku.

I to byl úspěch. Jenže krása vychází zevnitř a když chybí vnitřní krása a hlavně láska, pak ta vnější krása jednoho dne pomine a my zažijeme šok.

Byla jsem vychovávána kritickou maminkou, která často říkala: „moc si o sobě nemysly, sebechvála smrdí“.

A já s ní nesouhlasím, konečně dokážu vidět, jak je sebechvála důležitá a jak díky sebechvále člověk zažívá něco čemu se říká sebeláska.

Člověk by se měl chválit a opečovávat, ale samozřejmě se nemusí vychvalovat do nebes před ostatními.

Během mého studia koučinku zákona přitažlivosti a posledních několika let, kdy hodně pozoruji lidi, nejenom své klienty, a zkoumám, co v nich spouští určité reakce, jsem zjistila, že lidé si opravdu pletou pojmy.

Naprosto to chápu, protože jsme tak jednak vychovávaní a hlavně ten rozdíl mezi určitými pojmy je někdy velmi nepatrný.

Tak například sebechvála. Mnoho lidí si ji vyloží jako namyšlenost. Když se řekne slovo sebechvála, představí si ženu nebo muže, kteří o sobě neustále mluví a ukazují, jak jsou úžasní a jedineční. Jsou vlastně namyšlení. Jenže takový člověk má vlastně nedostatek sebevědomí a hlavně sebelásky, protože musí ukazovat veřejně, jak je jedinečný. Je také velký rozdíl v tom, jak se člověk chválí.

Jelikož své klientky podporuji v tom, aby se chválily a oceňovaly, často se jich ptám, co se povedlo. Když člověk chválí sám sebe, aniž by byl namyšlený, pak září jako sluníčko a cítíte z něj upřímnou radost, že se mu něco povedlo a že je mu dobře a to je něco tak krásného, že je to k nezaplacení.

Když koučuji klientku osobně a ona mi začne nejprve jen stydlivě vyprávět nějaký svůj úspěch, je krásné cítit její energii, jak se postupně rozzáří jako to nádherné slunce a když cítí moji
podporu a souhlas, pak je nadšená, že se jí daná věc povedla. A může to být třeba jen to, že měla krásný den a potkala milé lidi. My ženy jsem někdy opravdu roztomilé a to především, když se ta šedá myška, kterou jsme se snažily být, začne měnit v nádhernou Bohyni, která si užívá svůj život a svůj úspěch.

Je nádherné vidět ty proměny, ty ženy, které se bály říct: „povedlo se mi to, jsem na sebe pyšná“ a nyní se usmívají od ucha k uchu a sebevědomě, ale ne namyšleně prohlašují: „mám se ráda a vážím si sama sebe“.

A o tom to je. My ženy zrajeme jako víno, pokud si to dovolíme. Vnější krása se mění tak, jak se mění náš vkus a navíc nejenom mužům vrásky přidávají na sexappealu. Já sama vrásky mám, nejsou tak viditelné, ale když se usměju, mám tolik vějířků, že mě to zpočátku skoro děsilo. Mám je přeci jenom již několik let. Ale pak jsem si uvědomila, že jsou vrásky vlastně krásné. Když vidím nějakou ženu a ona se usměje, kolem očí se jí rozvine ten vějířek vrásek, mám pocit, že je krásná, přirozená a má jakýsi šmrnc.

Možná je to jenom můj pocit. :-)

Co tím chci říct, do svých vrásek se můžeme zamilovat a nebo se můžeme snažit s nimi bojovat a být z nich nešťastné.

Jenže s čím bojujeme, to přetrvává. (What you resist, persists.)

To už řekl Carl Jung.

Jsou věci, které nás neminou a máme vždy na výběr, buď je přijmeme a budeme o ně pečovat s láskou a nebo s nimi budeme neustále bojovat a budeme z nich nešťastné.

To samé platí o celulitidě. Mám celulitidu od dvaceti let. Jsem štíhlá a má celulitida je a byla docela znatelná. Od sedmnácti let jsem brala antikoncepci a myslím si, že celulitida je jejím výsledkem. Ale ať je to jak chce, celé roky mi nesmírně vadila. Pořád jsem se snažila kupovat si nějaké krémy a bojovala jsem s ní. Celulitida nikdy neodešla. Když s něčím bojujete, tak to vždycky zůstane a často se to i zhorší.

Pak se staly dvě příhody. Před lety jsem byla v Jihoafrické republice, nezapomenutelný zážitek, a můj známý se najednou zeptal, co jsou ty ďolíčky na tvých stehnech? Měla jsem na sobě krátké šortky a ta otázka mě dost překvapila. Jednak proto, že mi nepřišla úplně vhodná a jednak proto, že jsem myslela, že každý celulitidu dobře zná :-).

A pak jsem si jednou u jednoho muže všimla něčeho, čemu my ženy říkáme celulitida a celé roky s ní bojujeme. Nevím, zda to opravdu byla celulitida, ale tehdy jsem si řekla, že nejenom žena může mít celulitidu, a tak nevidím důvod, proč bych se s ní měla trápit. Patří ke mně jako ke mně patří malý nos nebo dlouhé nohy.

V programu Bohyně lásky mají ženy možnost přijmout své tělo a zamilovat se do něj díky vedené meditaci. Je neuvěřitelné, jak rychle se člověk dokáže zamilovat do svého těla a přijímat jej včetně celulitidy, faldíčků, nerovností, menších nebo příliš velkých prsou,….čehokokli, co se mu na sobě nelíbí.

Každá z nás má jedinečné a krásné tělo a jeho drobné nedokonalosti můžeme přeměnit v přednosti.
A věděly jste, že muži se často zamilují právě do ženiných „nedokonalostí“?

Muži nehledají dokonalé ženy, protože na nich není nic zajímavého a jedinečného. Navíc příliš dokonalá žena může muže odradit, bojí se, že by na ni neměl, a tak se radši poohlédne po té, která je nedokonalá, ale v jeho očích je naprosto dokonalá a jedinečná.

Možná právě kvůli těm drobnostem, které jemu připadají roztomilé a jí nedokonalé.

Zamilujte se do svého těla, jenom tak jej může milovat i váš muž.

Važte si každé části těla a každého orgánu, který máte, protože určitě existuje někdo, kdo by byl šťastný za vaše malá prsa nebo krátké nohy, protože on sám nohy nebo prso nemá.

Važme si svého těla, které nám věrně slouží každičký den našeho života a které funguje od rána do noci, aniž bychom ho o to požádali. Jediné, co po nás chce je trochu lásky a přijetí.

Možná máte pocit, že stárnete a vaše vrásky vás děsí, ale když své starnutí přijmete s láskou a budete s láskou pečovat o své tělo, pak své stárnutí zpomalíte. Naše mysl má velkou sílu a dokáže změnit i věci, které bychom považovali za nemožné.

Navíc ženy zrají jako víno. Buďte tou Bohyní, která zraje s grácií jako víno a která miluje své tělo takové, jaké je.

Nejenom, že se budete cítit skvěle, ale vaše okolí ucítí vaši novou energii a bude vaše tělo obdivovat a milovat stejně jako vy.

Tělo je chrámem, ve kterém sídlí naše duše. Pečujte o něj jak nejlépe dovedete. Kdyby nebylo vašeho nádherného těla, vaše duše by neměla, kde žít.

Mějte se krásně mé milé Bohyně :-)