Chybí mi aneb Nemůžu bez něj(ní) žít

V dnešním článku najdete video. Natočila jsem ho před půl rokem na ostrově Bali, kde jsem byla podruhé v životě a už při první návštěvě jsem se zde cítila jako doma. Kdoví čím to je. První návštěva byla nezapomenutelná, ta druhá už byla jako bych jela někam, kam jezdívám posledních dvacet let :-).

Video se mi zdá malinko useklé a nejsem si jistá, jestli k němu nebyla nějaká první část. Za půl roku se toho většinou stane tolik, že už si to prostě nepamatuju. Dokonce jsem zapomněla i na toto video, které jsem objevila skoro náhodou.
A protože mám pocit, že mu chybí nějaký úvod a matně si pamatuji, že jsem tam také točila o tématu „chybí mi“, řekla jsem si, že napíšu krátký článek jako úvod k videu.

Dlouho jsem nic nenapsala a ani nevytvořila, chybělo mi zdraví a tím pádem energie, síla a hlavně čas.

Brzy nastoupí moje nová posila a já věřím, že mi ubere spoustu práce a starostí a já tak budu moci opět pracovat na svém rozdělaném projektu.

I když mě v říjnu čeká další pracovní cesta, věřím, že se tento měsíc stanu více produktivní než tomu bylo v letních a parných měsících.

A nyní úvod k videu.

Často slýchávám „chybí mi“ nebo „nemůžu bez něj (ní) žít“.

Pokud jste čerstvě po rozchodu, pak je to dost logické. Vaše emoce jsou jako na vodě a pocity „miluju ho (jí)“ střídají pocity „nenávidím ho (jí), jak mi to mohl(a) udělat“.

Časem se ale člověk posune do pocitu, že za to vlastně může on sám, tedy spíš jeho energie, a tím se dostane do další fáze, kdy se za rozpad vztahu buď zcela obviňuje a nebo se sice již neobviňuje, ale zato je v silném pocitu nedostatku. Neustále cítí pocit prázdnoty a myslí na to, jak mu jeho drahá polovička chybí.

Jenže v tu chvíli vysílá silnou energii do Vesmíru, která říká NENÍ TADY.

A Vesmír odpoví: „Máš pravdu, není!“ a pošle vám víc prázdnoty a pocitů „chybí mi“.

Ve videu se dozvíte, jak vaše současná energie toho druhého odpuzuje. Doslova ho totiž odháníte pryč.

Někteří z vás jej odpuzují velmi silně a jiní méně. I tak je ale potřeba si uvědomit, co vaše energie způsobuje. Jenom tak ji můžete začít měnit.

Tou odpovědí, jak na to, je především nutná dávka sebelásky a odpuštění sama sobě či sám sobě.

Sebeláska je téma na mnoho přednášek a řekla bych, že je to studium skoro na celý život. Nebudu vás děsit. Když zvládnete nutné základy, to samo o sobě stačí, aby se váš život dramaticky změnil. Pak už můžete sebelásku jenom zlepšovat a prohlubovat.

I proto je program Bohyně lásky, který je právě sebelásce věnován, nastaven na 6 týdnů. Tím v sobě sebelásku zažehnete natolik, aby se váš život začal zásadně měnit.

Sebeobviňování je zárodek všeho zla

A co se týká sebeobviňování, pak je dost pravděpodobné, že zatím viníte toho druhého. Je to první fáze, kdy máme pocit, že nám ten druhý ublížil a je to jen a jen jeho vina. I když tomu možná teď nevěříte, z mé zkušenosti s klienty z koučinku a i mých vlastních zkušeností plyne zajímavá věc, kdykoli obviňujeme druhého, že nám ublížil, pak ve skutečnosti mnohem více obviňujeme sami sebe. Na příklad z toho, že nám trvalo tak dlouho, než jsme ze vtzahu odešli nebo jsme dlouho nechápali, že nás ten druhý chce opustit.

Často mívám klienty, kterým chvíli trvá, než si tuto pravdu dokáží přiznat. Mají pocit, že je to chyba toho druhého a svoji chybu nejenom že nevidí, ale ani ji nedokáží vidět jako možnost. Pak ale většinou nastane zlom, kdy naopak nevidí chybu v tom druhém, ale začnou obviňovat sami sebe. A to naprosto ve všem. Což je druhý extrém, který nikomu nepomůže. Sebeobviňování je nejvyšší forma sebetrestání a stagnace. V tu chvíli máte totiž velmi silný pocit nedostatečnosti a vaše vnitřní hodnota je v mínusových hodnotách.

Sebeobviňování jde ruku v ruce s pocitem oběti. Tentokrát ale člověk necítí, že je obětí těch druhých lidí, kteří jsou na něj zlí, ale cítí se být obětí svého života. Opět je tento pocit velmi často skrytý.

I když se zdá, že odpustit druhému za křivdy, které nám způsobil, je velmi těžké, mnohem těžší je pro lidi odpustit sami sobě za to, že tyto křivdy dopustili.

Pokud patříte mezi ty, kteří se nyní obviňují za rozpadající se vztah nebo za cokoli jiného, pak se na chvíli zastavte, všeho nechte, obejměte se jako by matka láskyplně objímala své dítě a řekněte sami sobě: „Odpuštím ti, mám tě rád(a) (pokud to zvládnete, pak řekněte miluju tě), nevěděl(a) jsi to, co víš nyní, jednal(a) jsi v dobré víře, že děláš správně, není to tvoje chyba a ani nikoho jiného. Odpouštím ti, protože jsi pro mne ten nejdůležitější člověk.“ A skutečně se obejměte, pohlaďte se třeba po rameni a dovolte si tak udělat první krůček k sebelásce. Bez odpuštění sobě samému to prostě nebude možné.

A já si nedělám legraci, při koučinku klientům často říkám, teď všeho nechte a obejměte se, pohlaďte se a řekněte si odpouštím ti a miluji tě.

Pokud si říkáte: „Jo, tak dobrý. Třeba příště.“ Tak se stále trestáte a stagnujete. Zkuste to. Kdo jiný by vám měl dát lásku, obejmout vás, pohladit a říct „miluju tě, jsi pro mne vším“, když to nedokážete udělat sami pro sebe.

Že je vám to hloupé? A jak vám může Vesmír doručit lásku někoho druhého, když je vám hloupé milovat sami sebe? Zamyslete se nad tím, co je pro vás v životě důležité. Je to ten pocit, cítm se hloupě a nebo je to ten pocit cítím se milován(a)?

Tak já osobně preferuji to první. Ten pocit cítím se hloupě totiž brzy zmizí. Je to jen něco nového, k čemu vás nikdo nevedl. Nikdo vám neřekl, že se můžete obejmout sami a nemusíte čekat, až to za vás udělá někdo jiný.

Přeji vám spoustu krásných dní a teď už si pusťte video na téma: Nemůžu bez něj (ní) žít

Chybí mi aneb Nemůžu bez něj (ní) žít

Happy manifesting :-),

Eva

PS: Podzimní kurzy jsou otevřeny. Přitáhněte si ideálního partnera/partnerku od 26.9.2018 a Vytvořte si harmonický vztah duše od 5.10.2018.