Tvoje pravé já

Proč jsi přišla na tuto zem?

Proč jsi tady a kdo vlastně jsi?

Jsi žena, jsi květina, která dává lidem radost, která je těší tím, kým je.

Přišla jsi na tuto zemi, abys dávala světlo lidem kolem sebe.

To je ten pravý důvod Tvého bytí.

Není žádný jiný důvod, proč jsi na této zemi. Ano, máš tomuto světu něco dát, ale utrpení to není. A když poznáš pravý důvod Tvého bytí, pak teprve můžeš poznat své schopnosti, kterými můžeš tento svět obohatit.

Nejsi tu proto, abys trpěla a cítila se sama a nemilovaná.

Není to proto, aby ses starala o své děti, rodiče, manžela.

Je to proto, protože jsi bytost světla, bytost, která dává lidem kolem sebe radost.

Bohužel jsi na to zapomněla, dostala jsi se do víru svého života, plnila jsi všechna očekávání lidí kolem sebe.

Myslela jsi si, že tato očekávání jsou Tvým posláním, splnit všechno to, co máš, to co se od Tebe čeká.

Musíš být silná, musíš se postarat o vše, co je potřeba. Musíš být skvělou manželkou, matkou, zaměstnankyní a samozřejmě dcerou.

Očekává se to od Tebe a Ty jsi tato očekávání přijala za své. Je to přeci tak správně.

Ale kdo to řekl? Kdo řekl, že musíš plnit očekávání jiných? Kdo Ti tento úkol dal? Bůh? Vesmír? Rodiče? To ty sama?

Nikdo od Tebe neočekává víc, než jsi se sama rozhodla splnit.

To Ty jsi tím člověkem, který si myslí, že musí plnit očekávání druhých lidí a právě proto Ty jsi tím člověkem, který to všechno může změnit.

Musím Tě vyvést z omylu. Ale je to pro Tvé dobro.

Nepřišla jsi na tento svět plnit ničí očekávání. Přišla jsi sem dávat radost lidem, kteří jsou kolem Tebe.

A jak můžeš dávat radost, když sama se necítíš radostná?

Jak můžeš šířit své světlo a svoji lásku, když se sama cítíš prázdná?

Nemůžeš dávat ostatním nic, co sama nemáš. Nemůžeš dávat radost, lásku ani své zářivé světlo, pokud jej v sobě necítíš.

Nikdo tam venku Tvé světlo nerozsvítí, nikdo tam venku Ti nedá pocit lásky a radosti, dokud tyto pocity neobjevíš sama v sobě, dokud se jim neodevzdáš a nenecháš své světlo zářit z Tvého nitra.

Jsi zářivá bytost, jejíž světlo nyní pomalu uhasíná.

Proč? Kam až to necháš zajít?

Nenech ten plamínek dohořet. To světlo, které v Tobě dřímá, dokáže rozsvítit všechno kolem Tebe. Jakmile se Tvé světlo opět rozzáří, rozsvítí tak celé Tvé okolí.

Tvoje světlo bude opět zářit tak, jak má a bude zářit tak silně, že se k Tobě budou lidé hrnout ze všech stran, aby si mohli dopřát ten nádherný pocit, který jim budeš dávat.

Aby mohli pocítit tu krásu, tu nádhernou záři, která se z Tebe bude linout.

Ty jsi ta nádherná bytost, která má v sobě tu moc a sílu rozsvítit tváře kolem sebe. Tím, že rozzáříš to světlo v sobě, rozzáříš světla v bytostech všude ve Tvém okolí.

Tvé světlo bude tak silné, že k sobě přitáhne všechno to, po čem jsi tolik toužila.

Nehledej radost a štěstí u lidí, hledej je v sobě, protože tam vždy byly. Radost a láska, štěstí a hojnost jsou Ti mnohem blíž než si myslíš, jsou ukryté v Tobě, v té nádherné ženě plné světla, lásky a radosti.

Tvé opravdové já je čisté jako nádherný diamant.

Opatruj ten diamant s láskou, kterou si zaslouží. Je to Tvé já a Tvůj dar od Boha.