Píšu a píšu, až se ze mě kouří a je mi dobře. Miluju to. Sluníčko, moře, mořské plody, olivy, saláty, víno a klid a ticho na mé myšlenky. To je prostě ideální prostředí pro kreativní činnost.
Před deseti lety vzdálený sen, dnes realita, kterou žiju. Neuvěřitelné, ale všechno je možné. Žijeme ve světě iluze, ale bohužel jsme si slepě vybrali věřit té iluzi, která říká, že svět je špatný, život těžký a my jsme oběti, které nemají moc a sílu, ale musí trpět.
I já této iluzi ještě před deseti lety věřila. Ale něco ve mně mi říkalo, že chci žít jinak. Ten snílek ve mně snil, i když se mi ostatní smáli. Já ale snila dál a dnes jsem tomu snílkovi uvnitř mne nesmírně vděčná, protože se prosnil do reality, kterou prostě nejde nemilovat.
Miluju svobodu a volnost, moře a cestování, klid a ticho, a přesto ruch a živo. Jsem tichá i hlučná, jsem tichá voda i bouřlivé moře. Jsem mnoho verzí v jedné a miluju to, kým jsem. Jsem šťastná, že jsem objevila krásu svého já a jsem vděčná za to, že jsem objevila krásu života.
Nedovedu si ani představit, že bych prožila život až do své starší verze, která by se utápěla v tom, že žila život v kleci, podle představ jiných lidí, v jedné zemi a jednom domě, v jedné a té samé realitě, stejně jako žily genarace lidí přede mnou.
Já jsem jiná a vždy jsem byla a dnes jsem na to pyšná. Jsem pyšná na to, když se cítím zakřiknutá a tichá. Jsem pyšná na to, když jsem naštvaná a vypěním, protože ten adrenalin mě žene kupředu. Jsem hrdá na to, když jsem klidná a zároveň silná. Užívám si všechny své verze a když je mi některá nesympatická a nelíbí se mi, poděkuji jí za to, že mě dělá tím, kým jsem a zároveň mi ukazuje, že můžu být dokonce ještě lepší a této méně pěkné verzi říci: „Děkuji, že jsi, ale já si vybírám skočit do lepší, klidnější a milejší verze.“
Nebičuju se za to, že jsem se ocitla v méně lichotivé verzi, ale přijímám ji jako součást mě, a tím se rychleji přesouvám do té lichotivější a mně i okolí příjemnější verze.
Kým bych byla, kdybych byla neustále stejná a jednotvárná? Nudnou figurínou bez barvy. To je alespoň můj názor. A já jsem ráda barevná, stejně tak jako je barevný i život sám.
To, kým jsme, si určujeme sami. Můžeme kdykoli změnit tu verzi, do které jsme skočili.
Když se vám některá vaše verze nelíbí, uvědomte si ji, přijměte ji a pak skočte do jiné.
Užívejte si život plnými doušky a uvědomte si, že nic není pevné a neměnné, ani vy a ani nic jiného, co ve svém životě zažíváte. Stejně tak jako můžete změnit verzi svého já, můžete změnit realitu, kterou právě zažíváte.
Happy manifesting :-)
Love and light!
Eva
PS: Přijímejte se a milujte se takoví, jací jste teď. Protože až pak můžete skočit do nové lepší a lichotivější verze svého já.