Čas od času chce po mě někdo nějakou techniku, aby dosáhl toho či onoho. I já používám slovo cvičení nebo technika, ale…
Co bych dnes chtěla, abyste pochopili a o čem stále moc lidí nemluví je, že nejde o žádnou techniku, která vám zázračně změní život.
Existuje mnoho způsobů a technik, které mohou váš život proměnit k nepoznání. Ať už se budeme bavit o vedené meditaci, vizualizaci, EFT, ho’oponopono či jakékoli jiné technice nebo nástroji, tak vždy platí a bude platit, že pokud nepročistíte to negativní, co je ve vás nahromaděné, pak se zázraky dít nebudou.
Můžete vymýšlet nové a nové techniky, navštěvovat další kurzy a školení, číst tisíce knih a od rána do večera zkoušet, co bude fungovat. Ale pokud je vaše mysl přetížená a zvyklá cyklit se v negativních myšlenkách, pak vám žádná technika na světě nepomůže vytvořit si život snů.
Tou nejdůležitější technikou na světě, kterou se snažím lidem předávat skrz mé kurzy a individuální koučinky je – naučit se pracovat sám se sebou.
A nejlepší je začít sebepoznáváním. Každý je totiž jiný a každému bude fungovat trochu něco jiného. Zklidnit mysl a napojit se tak na svoji intuici, to je ta „technika“, kterou vás mohu postupně naučit a která je nejenom k nezaplacení, ale už vám ji nikdo nikdy nevezme.
Neříkám, že už nemáte chodit na žádné kurzy a už si nikdy nepřečíst další knížku. I já čas od času navštívím nějakého speakera, přihlásím se do nového kurzu, přečtu další knihu, abych si tak rozšířila vědomí. I když spoustu věcí znám, ta další kniha třeba jen jedním slovem může v mém vnímání znamenat obrovský kvantový skok.
Co ale vím je, že už znám víc než dost na to, abych uměla pracovat sama se sebou a další kurzy už nepotřebovala. Proč? Protože další technika je jen další technika, která nemá možnost mi pomoci, pokud pro ni nepřipravím půdu.
Tu půdu připravíte tím, že se budete učit pracovat sami se sebou. Nejprve budete poznávat sami sebe, pak můžete přidávat techniky a zkoušet s nimi pracovat. Tím se naučíte pracovat sami se sebou. Když se pak ve vašem životě něco stane, víte jak na to.
Vnitřní práce není o tom, že na sobě chvíli pracujete, třeba díky kurzu jako je Bohyně lásky, a pak se začnete cítit dobře, všeho necháte a po zbytek života máte vystaráno. Je to celoživotní práce. Jakmile nastoupíte na cestu vnitřního rozvoje, pak není cesta zpět. Pokud tedy z té cesty nesejdete do starých vyšlapaných kolejí, protože si řeknete: „To je blbost, mě se nechce, nemá to cenu.“
Pak se vrátíte tam, kde jste byli a možná to tak pro vás bude lepší. Osobní rozvoj, ten opravdový, je prostě celoživotní a nejde o jednu rychlou „injekci“, což po mně často klienti chtějí. Neexistuje žádná jednorázovka, která vás nadopuje na zbytek života.
Osobní rozvoj není pro lenochy, kteří nechtějí vykračovat ze své zóny zvyku. Ale také není pro lidi, kteří se nedokáží a nebo spíš nechtějí vzdát svého logického myšlení. Ti většinou na svoji logiku dojedou. A nebojte se, pokud jste hodně logicky uvažující člověk, i já jím byla. V hlavě mi to vždycky šrotovalo, až se mi někteří smáli, jak nad vším neustále přemýslím. To již nedělám. Naučila jsem se relaxovat, snít ve velkém a obavy a strachy rozpouštět ve světle vědomí, že vše kolem mě je jen iluze, i když někdy vypadá hodně reálně.
Když umíte pracovat sami se sebou, víte, jak přetočit negativní myšlenky, umíte poznat, kdy si chce vaše tělo prostě jen odpočinout, dokážete svoji mysl pročišťovat od zacyklených negativních přesvědčení a hlavně se dokážete přestat bičovat za to, že nejste perfektní, tak tomu já říkám žít úspěšný život!!!
U lidí nepovažuji za úspěch několik vysokoškolských titulů, ani nejvyšší manažerský post a ani si nemyslím, že úspěchu dosáhne žena, která se vdá a založí rodinu nebo muž, který dosáhne svého snu a dostane se v kariérním a platovém žebříčku až na vrchol. Ne všichni tito lidé jsou totiž vnitřně spokojení a šťastní. Existují lidé, kteří nic z toho nemají, a přesto jsou v životě šťastní. Jak je to možné? S velkými úspěchy, velké starosti? Ani to si nemyslím. Řada lidí jde na to obráceně. Chtějí se cítit dobře a předpokládají, že ta vnější věc jim ten krásný pocit zajistí. Jenže tak to bohužel nechodí. I já si dřív myslela, že až dosáhnu té či oné mety, pak teprve budu spokojené. A ono nic. Přišlo kolikrát víc frustrace a pocitu není to ono.
Je pravdou, že každý máme jiné sny a cíle a pokud je něco z výše jmenovaných váš sen a cíl, pak je to jistě v pořádku. ALE
Jestliže dosáhnete tak vysokého cílu, po kterém jste vždy toužili, ale uvnitř vás je hromádka neštěstí, která není spokojená sama se sebou a tím, kým je, tedy tím člověkem, kterým je, pak jsou vám všechny tyhle vnější věci prostě na nic. Vaše vnitřní rány a nedokonalosti prostě nezahojí. A čím dřív si to uvědomíte, tím méně budete ztrácet čas.
Znám spoustu lidí, co založili rodinu, aby pak za pár let zjistili, že zapomněli na sebe. Lidi, co dosáhli své vysněné kariéry, ale když tohoto cíle dosáhli, tak si uvědomili, že stále nejsou šťastní a naplnění, nepřijímají se a vlastně jim ani se sebou moc dobře není. Někdy si dokonce uvědomí, že utíkali, před jinou oblastí života, kde se necítí naplnění, před tlakem svých blízkých, kteří jim tvrdili, že založit rodinu je podstatou života. Nebo mít to teplé místečko je tím nejlepším možným výsledkem.
A nevnímejte to špatně. Mít rodinu a děti je svým způsobem pro mnoho z nás zásadní věc, ale co chci říct je, že bez vnitřního klidu a pohody se i s takovým krásným snem nemusíte cítit zrovna dobře. Na druhou stranu tím nechci říct, že máte „čekat“ na založení rodiny, až se budete cítit stoprocentně skvěle. To nebude nikdy.
Jenže řada lidí dělá věci, protože to po nich někdo chce, někdo jiný si myslí, že by měli dělat to či ono a protože si tito lidé sami nevěří a nechtějí ve společnosti vypadat „blbě“, tak skočí do vztahu, který nemá smysl, aby už konečně ty děti měli. Nebo se vzdají vidiny mít rodinu, protože přeci jen krkavčí matka může chtít dělat kariéru a zároveň mít děti. Tak raději makají v práci, aby dosáhli vrcholu a zapomněli na to, že obojí mít nemohou.
Nenechte se strhnout představami jiných lidí a jděte za svými sny a představami. Ale nezapomínejte na to, že žádný z těchto vnějších snů a cílů vás neudělá šťastnými. Dělejte všechno proto, abyste byli šťastní již nyní, ať už to pro vás znamená cokoli. Nejenom že do toho vysněného cíle dojdete rychleji, ale mnohem víc si jej užijete. Navíc, dělat se šťastným znamená poznávat sám sebe, poznávat to, kým jsem, jakou ženou jsem, jakým mužem jsem, co mám ráda a co ne, co mě baví a co nemůžu vystát. Nebojte se odmítnout věci a nebo i lidi, se kterými se prostě necítíte dobře a nebo se s nimi cítíte znuděně.
Nehrajte si na skvělé milující zářivé bytosti, které se dokáží bavit s kýmkoli, když je vám energie toho druhého nepříjemná. Pak možná máte pocit, že vás druzí budou vnímat jako skvělého člověka, ale uvědomte si a odpovězte si na otázku: Proč tohle děláte? Proč se přemáháte a potlačujete to, kým jste, jen abyste vrhali to nejlepší světlo?
Protože se bojíte, co si o vás lidé pomyslí, když se s někým nechcete moc vybavovat? Možná si myslíte, že si ted druhý bude myslet, jak jste náladoví nebo nepříjemní? Proč se přetvařujete jen abyste vyšli vstříc cizím lidem, kteří vám můžou být šumák?
Opravdu je to spirituální? Být s každým za dobře, být na všechny jak mílius :-) a odpovídat na všechny jejich otázky jak papoušek jenom proto, že se to sluší? A kdo říká, co se sluší a co ne?
Nebuďte ovce, buďte prostě sami sebou. Nepotlačujte své já a své priority, to není spirituální. Stejně jako není spirituální být na mizině, tak není spirituální přetvařovat se jenom abyste udělali dobrý dojem. Tomu já říkám potlačovat sám sebe.
Čím více se budete znát, čím lépe budete chápat to, kým jste a budete umět pracovat sami se sebou, tím větší získáte jistotu v sebe sama, a tím víc budete tím, kým skutečně jste, aniž byste se báli, že vás někdo nebude mít rád, odsoudí vás nebo si prostě bude myslet něco špatného. Bude vám to víc a víc jedno, protože budete sami sebou. A to je v životě asi to nejdůležitější.
A navíc, čím víc budete sami sebou, tím milejší budete i na ostatní. Protože když někoho odmítnete, tak ve vás nevznikne ten pocit, dělám něco špatného, co slušný člověk nedělá. Uděláte to prostě, protože to tak budete cítit, ale zároveň si to nebudete vyčítat.
Já osobně nesnáším přetvářku. Stejně jí většina lidí cítí. Když jste někomu nesympatičtí, většinou to vycítíte a když pak vidíte, jak moc se ten druhý snaží, aby to nebylo poznat, tak je to ještě horší. Navíc energii neporučíte. Určitě se vám v životě stalo, že jste s nějakou osobou nechtěli být v kontaktu, i když vám logika říkala, že je to nesmysl, vždyť je to fajn člověk, ale přesto vám jeho energie něčím vadila. To je v pořádku, věřte své intuici a nechte se vést. Život není o tom, že budete říkat všem a všemu ano, naučte se říkat NE! Věcem, situacím, ale i lidem. Osvobodíte se a budete se cítit silnější a klidnější.
Čímž neříkám, že musíte hned každého poslat do háje a být nepříjemní. Ale najděte si svoji rovnováhu. Takovou, která je vám příjemná a která odráží to, kým jste. Pokud toho druhého neznáte a je vám nesympatický, kdo tvrdí, že s ním musíte vést společenskou konverzaci? To se přeci má? A kdo to řekl? Kdo tvrdí, že máte mít kamarády, se kterými máte po chvíli pocit, že je vaše energie naprosto vyždímaná a vy ani nevíte, jak utéct? Je otázkou vnitřní síly a hlavně poznání sebe sama a svých potřeb, aby člověk řekl, děkuji, ale už ne. A o vztazích to platí stejně.
To, že se to tomu druhému nebude líbit a označí vás nepříjemnou nálepkou, to není vaše starost. Snažit se zavděčit všem na úkor své energie, to je cesta do záhuby.
Lidi spojuji, ale i rozpojuji. Ne u každého vztahu má cenu, abyste se jej snažili za každou cenu udržet. A to nejen ten partnerský, ale i přátelský. Jak se člověk mění a lidé, kteří na sobě pracují vnitřně, se transformují zásadně, tak se zákonitě mění i lidé kolem. Je to z toho důvodu, že se zcela přetváří vaše energie, a tím i vaše hodnoty.
Já jsem třeba kolem sebe měla v minulosti lidi, kteří podváděli své partnerky. Dnes to nechápu. Já sama nikdy žádného muže nepodvedla, o lidech, co to dělají, mám své mínění a není pěkné. Já byla podvedená jen jednou a to úplně prvním partnerem, když mi bylo 21 let. Po čtyřech letech si našel mladší :-). Ano, je to úsměvné. Hodně mi to ublížilo a já věděla, že už nikdy více.
Pro mne je nevěra konec. Naštěstí už se mi nikdy nic podobného později nestalo. Ale přesto jsem pak měla mnoho kamarádů můžů, kteří své partnerky podváděli. Já to věděla, a přesto jsem s nimi vesele kamarádila. Když jsem pak po svém probuzení poznala své pravé já a začala stát pevně ve svých přesvědčeních a životních hodnotách, zcela jsem s těmito lidmi přerušila komunikaci.
Začala mi vadit představa, že se kamarádím s lidmi, jejichž životní hodnoty jsou zcela někde jinde. Navíc jsem věděla, že ve mně probudili mé obavy, že si partner najde jinou a já začala být velmi podezíravá a žárlivá. Samozřejmě to bylo také tím, že jsem si nevěřila a už vůbec se nevnímala jako jedinečná a hodnotná, ale přesto jsem je začala vnímat jako lidi, se kterými prostě už nevidím důvod dále setrvávat v kontaktu. A tak jsem udělala tlustou čáru a posunula se dál, do kamarádských vztahů, které odrážely to, kým jsem i já. Navíc vaši přátelé vypovídají i o vás. Ať chcete nebo ne, i oni vás dost zásadně ovlivňují a pomáhají formovat vaši osobnost.
Jste průměrem pěti lidí, se kterými trávíte nejvíce času.
Jim Rohn
Je důležité naučit se pracovat sám se sebou, umět přetočit negativní myšlenky, poznat, kdy si chce tělo prostě jen odpočinout, vyčistit svoji mysl od negativních myšlenek a přesvědčení a naučit se relaxovat! Bez toho se věci dít prostě nebudou. Můžete mít sebelepší meditaci, která vám dá pocit, že už jste si vytvořili to, co chcete, ale pokud zároveň nepročistíte to negativní, pak se budete motat v kruhu.
Ráda bych vám sdělila nějakou příjemnější zprávu, ale já vám prostě musím říkat věci tak, jak jsou. A pravdou je, že můžete mít skutečně všechno, co chcete. Samo od sebe se to ale nestane. Proč? Protože většina lidí je automaticky nastavena na myšlení zvané negativní a to musíte nejprve změnit, aby se věci děly snadněji.
Happy manifesting :-)